Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výcvikový víkend Klubu hrubosrstých a maďarských ohařů

1. 5. 2011

Řídíce se rčením víc hlav víc ví, vyrazili jsme společně s Beccou Ariadnina nit( ariadnazchejlavskychlesu.estranky.cz) v pátek odpoledne na výcvikový víkend klubu maďarských ohařů.  Po příjezdu nás čekalo "zrzavé všudypřítomné peklo" hemžící se všude kolem nás. Ač nebyla akce určena pouze pro pelemena ohařů, byli jsme tam kromě jednoho gordonsetra opět "černou ovcí"

snimek_223.jpeg

Hlavnímu vedoucímu výcvikáři, panu Horákovi, jsme nahlásili náš výcvikový problém - nápravu a upevnění aportu. K našemu překvapení jsme byli přiděleni do skupiny 2 psů (celkem jsme tedy cvičili ve 3), kteří již měli podzimní zkoušky a připravovali se na zkoušky lesní. Nicméně jsme se mnohému přiučili.

  • Já se naučila připravit a kapat barvu a Garp si ji také 3x úspěšně došel jako vodič na řemeni. Před barvou jsme samozřejmě šli pokaždé tzv. šoulačku. Na barvě byl Garp ovšem poněkud rychlejší, než je záhodno a pracoval s vysokým nosem. Já samozřejmě nestíhala sledovat nakapanou barvu, zda jdeme dobře a o mojí klidné chůzi nemohla být ani řeč. Poučila jsem se ale, že je vždy lepší věřit v této disciplíně více psímu čenichu než sobě.

 

  • Nahánění z lesíka sice není ve zkušebním řádu pro retrievery, nicméně je to disciplína velmi podobná práci v rákosí. V Horce se navíc cvičilo v opravdu nepropustné bukové mladině, takže simulace rákosí byla  skutečně výborná. Zde pracoval Garp velmi pěkně.

 

  • Cvičili jsme také odložení  a klid na stanovišti. Při 10 minutovém rámusu, střelbě a simulavanému halasu honců Garp jako jediný z naší skupiny  zůstal naprosto v klidu.

 

  • APORT jsme cvičili s bažantem  a to pouze na krátké vzdálenosti a na dlouhém vodítku. Náš aport není pevný  a je hravý, musíme zlepšit úchop a překusování v mordě. Pan Horák radil, že musíme upevnit povel APORTpodobně, jak se to učí ohaři, kteří nemají narozdíl od retrieverů aport vrozený. To znamená  cvičit povel aport na místě nejprve z ruky, pak sbírání ze země a postupně prodlužovat vzdálenost. Důležité je vystihnout moment, kdy to psa přestává bavit a už sám od sebe nechce aport uchopit a v ten moment udělat cvik ještě několikrát, aby pes zjistil, že aport je kdykoli chce pán.

 

  • Zkoušeli jsme též aport lišky, ale tu Garp vůbec nevzal do mordy.

 

  • Aport králíka málem skončil katastrofou, jelikož byl Garp navolno a s králíkem trochu  v mordě zaklepal. Naštěstí se mi ho podařilo přivolat a pak už jsme cvičili s bezpečnou pomůckou - na šňůře.

 

  • Ohaři cvičí aport lišky z ohrádky, Jelikož Garp lišku nebral, zkoušeli jsme z ohrádky přes překážku alespoň aport s dummy.

ZHODNOCENÍ:pro nás velmi užitečný víkend, výcvik z pohledu jiného plemene nám myslím pomůže v pochopení a napravení problémů s aportem zvěře. Krom toho jsme si vyzkoušeli i úplně nové disciplíny